Reklama
 
Blog | Zdeněk Wachtl

Jidáš Iškariotský

Jsou lidé, a to píši s lítostí, kteří mají v biliónech na entou všech možných otázek naprosto jasno. Řeknete: „Zkostnatělost politického systému ...", a již mají jednoznačnou, všepojímající odpověď. Prohodíte: „Hele, to se mi fakt nezdá, jak je možný že ...?", a ani nestihnete dokončit řečnickou otázku, panžto Všeználek Všudybýlek už na vás chrlí tu jedinečnou a nevyvratitelnou správnou „pravdu".
Uprdnete si, a místo: „Vypadni si smradit ven!", uslyšíte repliku: „Já to věděl, já to říkal!"
Jestli na světě existuje něco jako Boží logika (naprosto odlišná od té Aristotelovsko-Booleovské nebo třeba i vícehodnotové - Łukasiewicz), určitě nepostrádá smělé porce smyslu pro humor. Být Bohem, vykašlu se na dělení lidstva odlišností jazyka (to je za tu pýchu), ale nastolím jiné prokletí. Ta kletba se bude jmenovat - POCHYBNOST! Mocná a účinná ...

Zrada?
Láska? Chamtivost? Poslušnost? …. Motivace?

Možná v jiných částech světa jméno Jidáš Iškariotský
nikomu nic neřekne. Možná evropští (to jsem napsal hodně tolerantně) dobyvatelé
nestihli celou planetu „uzpůsobit" podle hesla: „Civilizuj Biblí, syfilidou a
karabáčem!"
Když
jsme ve škole poslouchali přednášky na téma Dějiny matematiky, nebo Filozofické
otázky matematiky, jak přibývalo otazníků, mizely odpovědi. Jak je možné, že se
neprosadil vývoj kultury, která byla vědomostně či technologicky vyspělejší
(vynechávám střelný prach, který, dle mého názoru, není známkou jakékoliv vyspělosti)
před chamtivým chtíčem ve stínu kříže? Mám na to naprosto exotický názor.
Zdaleka to nebylo tím, že by se desítková soustava prosadila před osmičkovou
(snad mi přítomní dosvědčí, že cesta k „10" nebyla až tak jednoduchá a pohodlná
– skoro jako deset stupňů ke zlaté, jenom mnohem krvavější), zdaleka to nebylo
tím, kdo má větší lodě s početnější posádkou … Myslím si, že se v
nezanedbatelné části světa prosadila evropská „kultura" díky tomu, že její
evangelium zná a kalkuluje pojem ZRADA! Fakt že jo. A nositelem ZRADY je
v biblických dějinách právě Jidáš Iškariotský.

První
psí intermezzo
Před
čtyřmi lety nám volali známí, že jejich soused přeukrutně týrá jakéhosi psa. Mlátí
do něj lešenářskou trubkou a pálí ho ohněm. Tohle fakt špatně snáším. Dojeli
jsme na místo činu. Tyran se štěněte zbavil s radostí, ani jsme mu nemuseli
dávat žádné peníze, nakonec se ukázalo, že chtěl zrovna psa utratit tak, že ho
prostě umlátí k smrti.
Získali
jsme naprostou psí obludu, hrozivého vzezření, děsivých zabijáckých vlastností.
Dali jsme mu domov, vlídnost a jméno … Jidáš Iškariotský.

Bylo
to v tisku, vrtíme psem …
Stejně
jako každý jiný trouba jsem si před dvěma lety koupil Evangelium podle Jidáše.
Pravděpodobně komerční tah nakladatelství ohánějící se autentickým překladem z
kopštiny. Doplněném autentickou historkou o nálezu „rukopisu". A samozřejmě příslušnou
publicitou.
Strašně
moc jsem Jidášovi i Mistrovi držel palce. Chtěl jsem řešení bez „vykoupení",
chtěl jsem se vyhnout obrázkům z filmové verze Jesus Christ Superstar,
nebo filmu Poslední pokušení Ježíše Krista. Chtěl jsem cokoliv, jenom ne ZRADU.
Knížečka
s Evangeliem jakous takous variantu nabízí. Na webu najdete tradičně
množství výkladů (třeba doba šíření Božího záměru ještě neskončila), najdete
spoustu spekulací, a některé se možná „pravdě" přiblíží.
Pro
čtenáře, kterým v knihovně Evangelium podle Jidáše chybí, nabízím
jednoduchý závěr – Jidáš svého Mistra miloval láskou tak přeukrutnou, že
uposlechl Mistrovo instrukce: „Zraď, jinak nebude Boží záměr dokonán!" A fakt
to udělal.
Text
obsahuje ještě několik zmatečných popisů, kterak bude Jidáš povýšen nad ostatní
v Království nebeském (především nad Petra, který Mistra nezradil, ale zapřel),
vysvětlení jak ZRADA může být užitečná pro dlouhodobější cíle …

Reklama

Silnější
než děla …
Pokud
máte Teorii Zrady takříkajíc v krvi, v jednání, v hlavě …
vlastně ani žádná děla nebo jakékoliv zbraně nepotřebujete. Vždycky budete
silnější, i bez střelného prachu či štěpení atomu. Zrada je nástroj
nejmocnější, otevírá dveře ke statkům vezdejším, a zdá se, že brány pekelné
zůstanou uzavřeny. Vaše „na vrch" si může říkat různými způsoby – mám nadhled,
mě se to netýká, co je mi do nich …

Druhé
psí intermezzo
jidas_text_02.jpg
Jidáš
leží za dveřmi, hlídá mě. Mám ho u nohy na každém metru který mu dovolím,
připraveného skočit a bránit svého pána proti čemukoliv a za jakoukoliv cenu.
Nejspíše genetická výbava – otec dobrman, matka zdivočelý německý ovčák. To
jméno dostal kvůli zvukomalebnosti, až když dorůstal jsme si všimli, že má
vlastnosti v mnohém podobné biblické předloze Jidáše Iškariotského.


Otázka
jistoty
Doslova
mě fascinuje tento odstavec: "Odstup od ostatních a já ti zjevím tajemství této
říše. Máš možnost této říše dosáhnout, avšak zažiješ velké utrpení. Jinak musí
někdo jiný vykonat tvůj úkol, aby těch dvanáct mohlo být zase sjednoceno se
svým Bohem."
Dle
mého laického výkladu Jidáš s dostatečným předstihem věděl, jaké následky
vydání Mistra bude mít. V banku byla Smrt. Opovržení. Pohrdání.
Nesnášenlivost. Nenávist.
A
stejně to udělal.

Zradit
zrádce
Ještě
mocnější než zrada je, najít nějakého zrádce a toho potom zradit.
Například:
„ … jejich velekněží mumlali, neboť vstoupil do hostinského pokoje k modlitbě.
Avšak někteří zákoníci tam bedlivě hlídali, aby ho mohli zatknout během modlitby,
protože se obávali lidu od té doby, co byl všemi považován za proroka.
Přistoupili k Jidášovi a řekli mu: ´Co tady děláš? Ty jsi Ježíšův učedník.´
Jidáš odpověděl, jak si přáli. Dostal nějaké peníze a vydal jim ho."
Ruka
ruku myje.

Třetí
psí intermezzo
Jidáš
má oči jako špendlíky. Já jsem na Vánoce sežral kachnu, on kosti. A pak jsme na
sebe čučeli. Nasycení, spokojení.
Netuším,
zda jsme si do duší koukali tři vteřiny … nebo dvě hodiny.

Teorie
Zrady
Tohle
je zrada: „A hele, hlavně to nikomu neříkej!", načež adresát běží a při první
příležitosti to vykecá kvůli svému prospěchu.
Tohle
není zrada: „Jdi a vydej mě nepřátelům!", načež adresát běží a při první příležitosti
to vykecá, přestože ví, že za to zemře.

Poslední
psí intermezzo

A to je asi tak všechno, co bych rád k Jidáši Iškariotskému
napsal. Nositelem zrady je někdo úplně jiný.