Příklad dobře započatého slovního hodnocení:
Karel čas od času udělá numerickou chybu
(z článku, na který tu všichni reagujeme)
Ať už tou numerickou chybou je myšleno cokoliv (nejsem matematikář): že se Karel přepíše? Že místo 47 mu vyjde 57?
To právě kantor dále vysvětlí. Že Karel nemá potíže s matematickými představami, že si na potřebný postup přijde a umí ho používat, rozvést ho, aplikovat na podobné příklady. Ale že občas dělá ty numerické chyby – buď si po sobě zadání špatně přečte, nebo zapomene opsat v postupu číslici, nebo mu nejdou kupecké počty.
A že proti lze bojovat takhle: trénujte s Kájou násobilku. Nebo ho nuťte k větší pozornosti. Naučte ho strategii: to, co napíšeš, si po sobě přečti. Dvakrát, nebo třikrát; pak teprve jdi dál.
Že se takovéhle radící dopisy na vy
]]>P. S. Ivě: To je komentář k Tvému příspěvku asi dvě stránky zpátky.
]]>Jenže to je zase spousta „práce navíc“. A nemožnost skrýt chyby. Nutnost jednat korektně.
Teď třeba bývají často na internetu usnesení – ale bez příloh. Typicky „Zasedání schválilo bod č.5, což je fascikl s prodeji nějakých parcel. Ten fascikl už ale na internetu samozřejmě není.
Přitom jakmile se to rozběhne, určitě by to začalo i lidi v zastupitelstvu a na úřadě bavit, protože by na všechno, co tam vytvoří, dostali okamžité reakce – asi jako tady na blogu.
Jenže tohle prosadit je taky šílenství a jestli se to někdy povede, tak leda s horizontem 20 let.
Ale to jedině tak, že se začne tlačit už teď:-)
Takže držím palce.
]]>Jenže tady je pořád vidět, jak praštěně zastupitelstva fungují. Namísto aby jakákoliv koncepce byla výsledkem dialogu, tj. komunikace, vlastně jim ta komunikace vadí – protože jim přináší práci navíc. To je jako když se staví dům buď podle typového projektu nebo podle dialogu architekta s rodinou, která tam bude bydlet. Ten první dům bude určitě stát dřív. Ale v tom druhém se budete víc cítit doma.
Jenže ten druhý dům bude téměř vždy stát víc a stavba bude trvat déle, opravdu se do něj musí vložit na začátku mnohem víc práce. Pochopit, že ta práce „navíc“ ZA TO STOJÍ, že to není zbytečná práce – a že by taková práce notabene lidi mohla i bavit – to je otázka životních hodnot. Vždyť si to stavíme pro sebe – jak si tedy sebe vážíme, tak stavíme.
]]>