Jako děcko jsem viděl film Den pro mou lásku (http://www.csfd.cz/film/4223-den-pro-mou-lasku) a bohužel mi nějak „vypadlo z makovice“, na cože to zemřela malá Maruška. Na webu jsem to nenašel a objednat si film na DVD a zjistit to, tak na to jsem příliš líný (a kromě toho nemáme televizi). Ale nějak mám zafixováno, že zemřela buď na klíšťovou encefalitidu nebo na lymeskou boreliózu. Znalci filmu mi to možná upřesní. Přestože jsem zmíněný film viděl pouze jednou a to ještě jako malý fakan, myslím na něj skoro denně již něco okolo sedmi let, každou „klíšťatovou sezónu“. Tak dlouho jsem pejskař a při počtu pěti psů a jedné kočky na velkém pozemku Kokořínska, vytahuji klíšťata z kožichů takříkajíc „po stádech“. Kolik jsem jich vytáhl ze svého, vůbec netuším, jenom letos to bylo v řádu desítek. Očkováni samozřejmě nejsme a tak si kolikrát při tom obrovském počtu zakousnutých parazitů říkám, kdy se objeví to osudové „hryznutí“. Jak jsme tedy přivítali Martina na bílém koni! To už můžeme psům sundat „protiklíštěcí obojky“ a přestat se klepat při každém svědění. „Klíštěcího intermezza“ využívám pro zjišťování co nejpodrobnějších údajů o tomto podivném tvoru. A našel jsem spoustu nadějných informací! Ale nejprve ty raritky …
Omílat pořád dokola jaké smrtelné choroby klíště přenáší a jak se jim preventivně bránit, to nebudu (toho je plné zpravodajství i web). Zajímalo mě, jakou funkci má klíště z hlediska „PŘÍRODY“ v potravinových řetězcích a co by se přihodilo, kdyby tento živočich úplně zmizel. Tak daleko jsem došel – k vymýcení živočišného druhu; a to i přesto, že jsem zarytý vyznavač přirozeného běhu Všehomíra. Ale než si to budu přát „doopravdy“, raději jsem si to chtěl ověřit – kvůli případným následkům na jiné živočišné nebo rostlinné druhy. No a … našel jsem spoustu zvířat na kterých klíšťata hostují, ale ani jedno, které by si klíšťaty případně zpestřilo jídelníček. Takový živočich by totiž u mě měl kokosový ořech a doutník zdarma. A možná i něco navíc. Pokud nějaký takový tvor existuje, dejte mi prosím vědět. A právě neexistence přirozeného predátora, který by zvyšování počtu klíšťat „umravňoval“ (rostoucí počty výskytu lze snadno na webu najít) mě vede k názoru, že pro PŘÍRODU klíště nijak užitečné a nezbytné není. Jasně, také souhlasím s tím, že člověk není PRINCIPEM, který má právo ukázat prstem na živočišný druh se slovy: „Zhyň!“ Třeba u žraloků, krajt, tygrů atd. atd. U těchto člověku „nebezpečných“ druhů si myslím, že jim prostě nemáme lézt do jejich světa. A to ani nemluvím o tvorech, kteří jsou lidem nebezpeční asi jako dloubnutí párátkem. Jenže co s klíštětem, které se naopak cpe do mého světa … vymýtit a do základů nasypat sůl? Nebo nasypat do odpoledního čaje cyankáli? … jo to by šlo … kdyby ta potvora malá nebyla tak odolná. A to i přesto, že má neuvěřitelně komplikovaná vývojová stádia. Nastojtě!
Samotný kopulační akt samce se samicí je prostý – samec vleze na samici a dojde k páření – vždy hledá samec samici a najde ji většinou „nakvartýrovanou“ na těle nějakého hostitele. Námluvy a to, které části těla se aktu účastní, jsem nezkoumal, to je jejich soukromí. A navíc nejsem čtenář Blesku. Samice po svém požehnaném stavu naklade do země až 3 000 vajíček, z nich se vylíhnou malé larvičky – ty, zdá se, také nemají svého predátora. Což jim umožňuje okamžitě začít hledat svého hostitele. Nakolik jsou úspěšné a kolik jich „umře hlady“ se mi nepodařilo zjistit. Pouze soukromě a naprosto zaujatě odhaduji 100 % úspěšnost. Pár dní tedy larvy sají krev nějaké ještěrce nebo ptákovi, pak odpadnou zpět na Zem a promění se v osminohé nymfy. A opět šup! na nějakého hostitele. Zde hodují až do doby své dospělosti. A opět odpadnou a dá se říci, že „zažívají“. Ovšem na člověka či na psa se může přisát jakékoliv vývojové stádium. A přenášet infekci jakbysmet, a to dokonce i jedno klíště na druhé v různých vývojových stádiích. Samotná Wikipedie začíná popis způsobu života slovy HLADOVÉ KLÍŠTĚ! Jak příznačné. Všechna vývojová stádia klíštěte mohou dohromady trvat až 4 roky! (i když rozptyl 1 až 2 je častější). Vývoj a život klíštěte je navíc komplikován tím, že se samostatně moc nepohybují – pokud cestují, tak „na černo“ na nějakém jiném zvířeti. Což by teoreticky mělo snižovat možnost kontaktů a dalšího páření … určitě jsou lokality, kde na klíště člověk takříkajíc nenarazí …
Klíště vydrží neuvěřitelné věci. Je pravda, že mívá problémy s nadváhou, ale zrovna tak dokáže i „odtučňovací“ kůru v délce i přes jeden rok! To ale není zdaleka vše – tenhle experiment (možná je to i blbost) jsem nalezl: nějaký americký „zkoumal“ vsunul do automatické pračky s oblečením i několik klíšťat (živých, podotýkám pro případné ochránce zvířat). A hezky si prádlo vypral. A nejen to – on jej také převařil, několikrát vyždímal a hezky osušil (možná by to byla vtipná reklama na prací prášek – šetrný i k vašim hostům). Výsledek? 90 % zúčastněných klíšťat se mělo hezky čisťounce k světu. Z čehož ovšem vyplývá toto – i když si prádlo po nějaké lesní výpravě vyperete a na rok uložíte do šatníku, neznamená to, že se na vás žádné klíště nepřisaje třeba i uprostřed Prahy aniž byste vůbec opustili byt. I když v tomto případě by nám mohlo být útěchou, že po vyprání klíště alespoň „nezaťape“ koberec.
A tohle by mohlo zajímat ekology. Nadmořská výška, ve které se klíště objevuje, se rok od roku zvyšuje. Což by mohlo dokazovat globální oteplování planety a tedy i nadmořských výšek. Nedokazuje to tedy čím nebo kým (pokud jste fandové do detektivek) je oteplování způsobeno, ale rozhodně to dokazuje, že oteplování existuje – pokud by neexistovalo, klíšťata by se držela ve svých zaběhnutých nadmořských výškách – na tak rychlý genetický vývoj (rok od roku blíže výšinám) moc nevěřím. Tento netradiční důkaz uvádím spíše proto, že dost často čtu nějaké Všeználky s patentem na rozum, kteří tento jev stále popírají. No a také nejsem sám – zkoumáním výskytu klíšťat v závislosti na nadmořské výšce se věnuje i partička odborníků (z jejich webu ostatně tuto informaci mám).
Ovšem to nejlepší na konec …. pokud klíšťata nesnášíte stejně jako já.
I když se klíště objevuje již na nástěnné malbě hrobu Egypťana Antefa z dob XVIII. dynastie (1 500let př.n.l.), a má tedy svou historii (i když asi ne tak pohnutou jako lidstvo), a i když existuje slušná pravděpodobnost, že ony hrozivé infekční nemoci může přenášet i jiný hmyz, pohrávám si s myšlenkou se klíšťat zbavit. Takže jsem hledal, zda jsem jediný. A našel zajímavé výzkumy, který dokonce probíhají v Čechách! Zde je jejich seznam:
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do;jsessionid=1B5F3C3CA3EA6B6D18AB0884AB559FC3?rowId=IAA6022306
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do;jsessionid=1B5F3C3CA3EA6B6D18AB0884AB559FC3?rowId=IAA600220603
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do;jsessionid=1B5F3C3CA3EA6B6D18AB0884AB559FC3?rowId=IAA6022701
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do;jsessionid=1B5F3C3CA3EA6B6D18AB0884AB559FC3?rowId=IA622101
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do;jsessionid=D32408E18F49AB62A6EE154BF16AB258?rowId=IA62252
Protože nejsem biochemik, nechal jsem si příslušné popisy výzkumů přeložit do „češtiny“ od specialisty. Zkusím to opakovat: „Na základě výsledků těchto výzkumů by bylo možné klíšťata zlikvidovat pomocí vadné genetické informace.“ Rád bych to rozpitval, ale jsem pouhý laik. A jako laik si to i představuji – jistý počet klíštěcích jedinců s „pošramoceným“ DNA by bylo vypuštěno do přírody, kde by množením předávali tuto zprávu: „Dále se již nemnožte.“ Nebo by si navzájem předávali nějakou „chorobu“, která by je „zimpotentnila“.
Nakolik jsou tyto výzkumy v rozporu s mým přesvědčením nezasahovat do chodu přírody netuším. Asi hodně. Vím pouze, že se s klíšťaty nenaučím žít a je to pro mě existenční otázka KDO Z KOHO.
pozn.: případná podobnost s českou politickou scénou je skutečně náhodná. To uvádím proto, že pokud začnete vyhledávat pomocí klíčového slova klíště, klíšťata, klíštěcí … vyběhne vám neuvěřitelná porce článků o české politice. I když teda .. ty klíšťata v pračce mi ledascos připomínají 🙂